Úrazů – komponenty betonových plotů jsou poměrně velké a těžké, není to žádná papírová skládanka nebo dětská stavebnice, kterou si rozložíte na koberci v obýváku. Při manipulaci s jednotlivými díly lze snadno přivodit úraz sobě nebo někomu jinému, např. zlomeninu kůstek chodidla, která je hodně bolestivá a dlouho se hojí. Při práci vás také může zastihnout snížení imunitního systému v důsledku značné fyzické námahy, načež třeba onemocníte chřipkou nebo angínou.

Pádů desek na zem – každá betonová deska váží něco mezi sedmdesáti a devadesáti kilogramy, a budete-li je přenášet ručně a vyklouzne-li nějaká z desek z ruky a spadne na zem, může se rozlomit. Přitom stačí pád z malé výšky, aby deska praskla, a v té chvíli je znehodnocena a nedá se opravit. Můžete jí samozřejmě vložit na své místo, ale defekt bude vidět a oplocení již nebude mít tu podobu, jakou od něj očekáváte.

Problémů s výkopovými pracemi – s tímto „oříškem“ se můžete setkat u problematických terénů. Buď v případě, že budete plot stavět ve svahu, což vás může snadno a rychle vyčerpat, anebo tehdy, půjde-li o stavební navážku, tvrdý jíl, kameny či skalisko. V některých případech se dá stěží odhadnout, co vás čeká pod zemí, a pokud nemáte k dispozici těžkou stavební techniku, můžete si tu doslova užít pořádných patálií.

Kulturistického tréninku – techniku budete potřebovat i tehdy, bude-li plot vyšší, než metr. Budete nuceni zvedat každou z desek do výšky nad jeden metr, a při jejich hmotnosti to není žádná legrace ani pro dvě zdatné osoby. Toto je výkon srovnatelný s tréninkem kulturistů, ale s tím rizikem, že vám deska může spadnout na zem nebo třeba na nohu. Profesionálové provádí montáž plotu s mobilními jeřáby, mohou využívat i kladkostroj či soustavu kladek a používají postupy, které se jim osvědčily v praxi..