Dnes už je to s posíláním pošty daleko jednodušší než dříve. Dřív musel vzít člověk papír, na něj napsat patřičné sdělení na psacím stroji nebo ručně, pak to bylo třeba vložit do obálky, ofrankovat a zanést na poštu nebo do schránky. Napsat takový dopis tak bylo těžší než v dnešní době napsat e-mail.
Navíc to bylo také dražší, člověk si nemohl jako dnes zaplatit pár stokorun za neomezené připojení k internetu a pak už zdarma poslat pošty, co jenom srdce ráčí, a doručení se také vleklo, alespoň tedy ve srovnání s dneškem, protože dopis došel v rámci republiky do druhého dne a do ciziny ještě o poznání déle, zatímco dnes se klikne a naše zpráva je rázem klidně i na druhém konci světa.
Z vyřčeného je jasné, že dříve bylo „spamu“, tedy nevyžádané pošty, minimum. Kdo by ztrácel tolik času a navrch platil za doručení něčeho, co by stejně ve většině případů skončilo v koši, že?
Kdežto dnes je pomalu radost spam rozesílat. A kolikrát tak máme svoji e-mailovou adresu doslova plnou všemožných reklamních nabídek, obtěžujících sdělení, poplašných zpráv, nesmyslů či toho jediného, co bychom za minulého režimu nejednou uvítali, tedy tehdy cenzurovaných nahotinek.
Spam se na nás navzdory všemožným opatřením valí ze všech stran a prakticky nemá smysl blokovat jeho odesílatele, protože si k nám tento zaručeně najde novou cestičku jinudy. Jediné, co proti němu dělat lze, je ignorovat ho a mazat a mazat. Což nepomáhá, ale je to jediná možnost, to jediné, co s tím člověk nadělá. Tedy rozumný člověk, pochopitelně; protože hlupák na podobné zprávy nejednou kliká, zjišťuje, co se v nich ukrývá, a pak má nejednou starostí až nad hlavu. Protože spam, to jsou třeba i počítačové viry a jiné zákeřnosti, které mohou nadělat pěknou paseku.
Jak z českého výzkumu vyplývá, rozesílají spam především starší lidé, zatímco omladině je tento lhostejný.
Proč tomu tak je?
Hlavní příčinou tohoto stavu věcí je fakt, že starší lidé častěji obsahu podobných zpráv důvěřují, nechávají se jimi ošálit a rozesílají je svým známým, kolegům, přátelům, rodičům,… Zatímco čím mladší ročník, tím méně je spamu, a mladá generace se jeho rozesíláním takřka nezabývá.
A pak jsme leckdy zavaleni zprávami, jež k nám vůbec neměly doputovat. A nejednou čteme přeposlané zvěsti, jež nás matou, jež se příliš často nezakládají ani trochu na pravdě. A vzhledem k výše vyřčenému tak v tomto oboru platí Lennonova slova: „Nevěř nikomu přes třicet.“ I když by bylo přesnější „přes patapadesát“.